Jasný vzkaz médiím!

Vláda žádné komunikační kartičky nepotřebuje!

Už několik let, zhruba asi od začátku pandemie, doslova s otevřenou pusu sleduji, co předvádějí novináři veřejnoprávních a mainstreamových médií. Kam se poděla jejich profesionalita a novinářská etika. Už dávnou nejsou hlídači demokracie, ale jsou opravdovou sedmou velmocí, která nás chce řídit. Jak jsme to mohli dopustit? Věřím, že se to brzy dozvíme, protože za vším hledej prachy!

Premiér Andrej Babiš každým svým mediálním výstupem dokazuje, kdo řídí naši zemi a jasně říká, že média to rozhodně nejsou! Jeho výrok, který pronesl na tiskové konferenci po jednání vlády 7. září: „Stálo by za to, aby se někteří novináři přestali na naše občany dívat jako na nesvéprávné příjemce správně zformulovaných komunikačních sdělení. Bylo by dobré, abyste z lidí ani z nás nedělali hlupáky,“ by se měl vytesat do kamene!

Konečně se našel politik, který se snaží novinářům nastavit zrcadlo jejich práce a oplácí jim jejich chování stejným metrem. Opozice, kterou podporují veřejnoprávní a mainstreamová média, vyzývá Babiše, aby znovu obnovil Odbor strategické komunikace státu na Úřadu vlády, jehož koordinátorem byl plukovník Otakar Foltýn. Opozici asi chybí komunikační kartičky, protože její politici nemají vlastní názory a pokud ano, pak je nesmějí říkat na hlas. Dosud opakují naučené narativy z dob Foltýnovy „diktatury“, a není žádným tajemstvím, že pan plukovník stále opozici v oblasti komunikace a PR radí. A také pořád dostává v médiích velký prostor pro prezentaci svých „výplodů“. Zkrátka s tím strašením a urážením lidí dál pokračuje.

Je Otakar Foltýn magor? Jak ho označil před časem Andrej Babiš? Podle toho, jak vystupuje a jak se chová v médiích ve vztahu k občanům naší země, to vypadá, že ano. Protože kdo jiný než magor, může v době, kdy zastává veřejnou funkci, je to navíc voják Armády České republiky, smí v médiích „jediné pravdy“ urážet občany naší země a nazvat je frustráty, dezoláty, Putinovou pátou kolonou, proruskými kolaboranty a sviněmi a vyzvat k vykopání příkopů, aby se tito lidé izolovali. Toto nebyla strategická komunikace, to bylo zavádění propagandy, cenzury, obav a strachu o svobodu slova a projevu. Foltýn veřejně prosazoval kroky, které by vedly k porušení Listiny základních práv a svobod.

Dalším aspektem jsou samozřejmě finance. Mohlo by se zdát, že výdaje v řádech milionů korun za dobu fungování Odboru strategické komunikace státu (STRATCOM) jsou v rámci celého rozpočtu pakatel, ale musíme si uvědomit, jaké mediální škody napáchal STRATKOM za dobu svého působení v naší společnosti. On dával „noty“ nejen politikům, ale především novinářům, kteří jeho legitimitu využívali jako relevantní zdroj a na jehož podpoře stavěli svou dehonestaci, mediální kampaně a nálepkování určitých nechtěných politiků a politických subjektů, k šíření „jediné pravdy“ a daných narativů. STRATKOM napáchal veliké nemateriální škody v rámci fungování naší společnosti, našich mezilidských vztahů. Šrámy na duši mnoha občanů naší země se budou jen těžko a dlouho hojit a spáchané křivky se možná nikdy nenapraví.

Občané nejsou nesvéprávní příjemci správně zformulovaných komunikačních sdělení. A vláda, ani občané nepotřebují magora jako je Otakar Foltýn a jeho komunikační kartičky. K tomu, aby vláda a další státní instituce vysvětlovaly lidem své kroky, varovaly před nebezpečím a budovaly důvěru v demokratické instituce, což je smyslem strategické komunikace, nepotřebují tým lidí, který bude rozhodovat o tom, co je informace a ta se hodí, co je dezinformace a ta se nehodí, co si mají lidé myslet a co mají říkat.

Vláda a další instituce potřebují strategii krizové komunikace, případové studie, jasně stanový postup komunikace v krizových situacích, vytipované komunikační kanály, a hlavně schopné a pregnantní komunikátory. Nejsou potřeba žádné finančně nákladné mediální kampaně, které se pak v rámci dobrých vztahů zadávají ke zveřejnění ve spřátelených médiích. Zkrátka, které médium zlobilo a psalo proti vládě, ostrouhá. K informování občanů by měla sloužit veřejnoprávní média. Když si je platíme, pak by nám důležitá sdělení našich vládnoucích politiků pro chod státu, měla zprostředkovat všem zdarma. Není potřeba platit komerčním médiím. Konečně by nám aspoň veřejnoprávní média poskytla veřejnou službu, jak je popsána v Kodexech ČT a ČRo.

Celý článek zde: