Když obec řídí „asfaltový“ starosta a má na každého občana složku v šuplíku!

Říká se důvěřuj, ale prověřuj!

A právě proto bychom měli nejen politiky volit, ale především je kontrolovat, aby nezneužívali svou moc. Ono se to ovšem lehce řekne, ale hůř realizuje. Už několik let se o tom přesvědčují občané jedné obce nedaleko Vodňan, kteří se o takovou občanskou kontrolu místního starosty pokoušejí. Politik, který je v čele obce už cca 30 let tam ovšem vládne pevnou rukou.

„Pan starosta si mylně vykládá výkon samosprávy jako prostředek k prezentaci svrchované moci, coby starosty obce, kterou poctivě rozděluje mezi obyvatele obce, ze kterých nemá prospěch, nejsou mu sympatičtí či se mu dokonce dovolili odporovat,“ napsala v dopise členům zastupitelstva paní Adéla H.

„Nazval nás protestujícími občany. Chtěli jsme se domluvit, proč prosazuje něco, co občané nechtějí, ale chce on. Začal na nás řvát. A on má opravdu na každého něco a pak to začne vytahovat,“ popisují jednání starosty pan Zdeněk B. s manželkou.

„Poté co jsem složil na zastupitelstvu slib, starosta mi přede všemi řekl: „Seď tady, koukej se, jak se to dělá, nic nezmůžeš a nic nevybojuješ!“ říká zastupitel obce pan Miloslav M.

Nespokojení občané se obrátili s podněty na všechny kompetentní úřady včetně policie a státního zastupitelství. A když pan starosta doslova oblbnul úředníky odboru životního prostředí a inspekce životního prostředí, když vyasfaltoval lesní cestu, která nikam nevede za 11 milionů korun a tvrdí, že to je povrch, který propouští vodu, došlo místním voličům, že jedinou možností, jak posunout obec dopřede, je zvolit si nové vedení. K napsání článku jsem musela prostudovat šanon úředních dokumentů, vyslechnout si audiozáznamy z jednání zastupitelstva a když si ho přečtete, tak se jen zamyslete, zda to není podobné v té vaší obci, městě. Mnozí z nás se o věci veřejné moc nezajímají, ale až se nějaké rozhodnutí místní vrchnosti dotkne i vás, obvykle už bývá pozdě. A věřte mi, vím, co píšu…

Lidí se začali zajímat, kam mizí miliony korun z rozpočtu obce

V obci Stožice vládne pevnou rukou starosta už téměř 30 let. Obec disponuje ročně s rozpočtem kolem 30 milionů korun, protože na jejím katastru leží skládka společnosti RUMPOLD, která podle množství uloženého odpadu platí obci ročně kolem 24 milionů korun. Mnohým by se mohlo zdát, že v obci, ve které žije na 500 občanů, bude všechno, jenže… „Ta obec nemá žádnou vizi, pořád se něco asfaltuje, pořád se někde opravují komunikace. Hledali jsme, co se za těch 28 let vybudovalo, za co ty peníze starosta utratil, no, tak maximálně za čističku odpadních vod,“ suše konstatuje pan Zdeněk B.

„My nemáme koloniál, my nemáme hasiče, nemáme knihovnu, nemáme žádné spolky. Máme za osm milionů venkovní taneční parket,“ říká zastupitel Miloslav M. a pak jen s ironií v hlase dodává: „Ale máme krásně vyasfaltovanou náves!“ Nespokojení občané proto začali sledovat práci volených zástupců. Pan Zdeněk B. začal číst zápisy z jednání zastupitelstva. Spolu s manželkou bedlivě sledovali, kam se investují miliony z obecního rozpočtu. A hlavně se přesvědčili o tom, že v zastupitelstvu defacto o všem rozhoduje starosta, který jiný názor nebo návrh vždy smete ze stolu „Já jsem velmi brzy dospěl k názoru, že pan Miloslav M. je v zastupitelstvu jediný rozumný člověk, který argumentuje proti starostovi, vznáší nápady, ovšem starostovi „oddaní“ ho okamžitě přehlasují,“ dodává pan Zdeněk B., proč začal s opozičním zastupitelem spolupracovat.  

Kdo s koho?

I když starosta panu Miloslavovi M. hned po složení slibu doporučil, aby jen seděl, koukal a nic nedělal, protože stejně nic nezmůže, on na jeho rady nedal. Brzy zjistil, že starosta vede obec jako nějaký diletant. „Před jednáním zastupitelstva jsme nedostávali podklady. Kdo je chtěl, musel si je chodit na úřad ofotit a dostal je bez důvodové zprávy,“ konstatuje Miloslav M. A protože se starostou nebyla řeč, obrátil se na Jihočeský krajský úřad. Ten jeho stížnost projednal a v březnu 2023 konstatoval, že je důvodná. Starosta musel poslechnout.

Obdobná situace nastala, když pan Miloslav M. požádal starostu o předložení jednacího řádu zastupitelstva obce. Ten neexistoval. Až po podané stížnosti, kterou úřad opět označil za důvodnou, byl jednací řád vypracován a schválen.

Ale bez skřípaní zubu se to neobešlo. Od „šéfa“ obce přišla odplata. Poté, co musela obec podle zákona o svobodném přístupu k informacím panu Miloslavovi M. informace poskytnout, nechal starosta na webu obce zveřejnit všechny jeho osobní údaje. Na konci března 2023 Úřad pro ochranu osobních údajů konstatoval, že tímto jednáním obec Stožice porušila zásady zákonitosti, účelového omezení a důvěrnosti a nařídil obci, aby sjednala nápravu.

Nevraživost mezi starostou a opozičním zastupitelem dospěla tak daleko, že přerostla v osobní slovní útoky před svědky. Miloslav M. si pořídil dokonce nahrávky. Pan starosta ho počastoval slovy „ubožák“ a „blbej“ a zaměstnanec obecního úřadu zase slovem „sráč“ a tak se potkali na Městském úřadě ve Vodňanech při projednání přestupků. Správní orgán nakonec v prosinci 2024 řízení po více než roce zastavil, neboť odpovědnost za přestupky obou zanikla.

Z boje se neutíká

„Pan starosta mi na jednom zastupitelstvu řekl, že má na mě založenou složku. A také má složku stížností, které přišly na něj, a ať se podívám, co všechno provedl…  a co se mu stalo? Nic! Jsou to jenom dopisy, ať si klidně stěžuji dál,“ popisuje opoziční zastupitel.

K mnohem závažnějším zjištěním přicházel pan Miloslav M. při kontrole veřejných zakázek a všech smluv. Pan starosta měl takovou osvědčenou metodu. Smlouvu na zakázku se zhotovitelem si nechal před podpisem schválit zastupitelstvem, ovšem případné dodatky o změně ceny, termínu dodání, dokončení, materiálů si už podepisoval sám, aniž by své kolegy informoval a dodatky si nechal schválit. Jednou z nich byla veřejná zakázka Obnova návsí číslo 2.

Miloslav M. podal trestní oznámení, starosta policistům vysvětlil, že navýšil cenu a změnil termín dodání vědomě, protože obec neměl na zaplacení. Připomínám, že hospodaří s rozpočtem cca 30 milionů korun ročně. Policisté konstatovali, že dodatek je sice neplatný, ale k trestnému činu nedošlo.

Podnět zamířil na ministerstvo vnitra. Úředníci konstatovali, že náprava je čistě v rukou obecního zastupitelstva, a tím vlastně místním politikům doporučili, aby dodatky ke smlouvám, které starosta sám bez jejich vědomí podepisoval, dodatečně schválili. Pan Miloslav M. ovšem požadoval, aby se zastupitelé zabývali také tím, že obci vlastně vznikla škoda, protože kdyby starosta nepodepsal posunutí termínu dodání, zaplatil by penále zhotovitel.

Dále navrhoval, aby se zpětně prošly všechny veřejné zakázky, ale vzhledem k tomu, že poměr sil v zastupitelstvu je tři ku šesti, tak to starostovi věrní neschválili. A udělali opak, schválili vnitřní směrnici, že starosta nebo místostarosta může sám podepisovat veřejné zakázky malého rozsahu do výše 1 milion 200 tisíc korun bez DPH.

Občané založili Spolek Pod Svobodnou Horou, asfalt v lese nechtějí!

„Když jsme si prošli návrh rozpočtu na letošní rok, tak se nám nelíbilo, že tam byla částka necelých 11 milionů korun na vyasfaltování lesní cesty, která neměla ani zpevněný povrch,“ pokračuje v povídání pan Zdeněk B. Jde o místní komunikaci, která vede lesem a ve správě ji má obec. Starosta nejprve nechal na začátku lesa, ve směru k centru obce vybudovat sportoviště za dva a půl milionů korun. A pak se rozhodl, že k tomu sportovišti nechá část lesní cesty vyasfaltovat. Jenže svými věrnými v zastupitelstvu si nechal schválit vyasfaltování cesty v celé délce, tedy i v lese, necelé dva kilometry, za částku kolem 11 milionů korun.

Když se to dozvěděl pan Zdeněk B. a další nespokojení občané včetně pana Miloslava M., který na zastupitelstvu hlasoval proti, domluvili se a založili spolek Pod Svobodnou Horou. Hlavním důvodem bylo, že se jim nelíbí, jak se utrácejí veřejné peníze za asfaltování a aby s nimi kompetentní orgány vůbec komunikovaly.

Podněty k prošetření, zda má plánované asfaltování lesní cesty potřebná povolení včetně stavebního poslali na Stavební úřad Vodňany, Odbor životního prostřední Městského úřadu Vodňany, Českou inspekci životního prostředí, oblastní inspektorát České Budějovice.

A když to úřady začaly prošetřovat, pan starosta se dozvěděl o existenci spolku.

Šéf obce má na každého ve stole složku

A starosta neztrácel čas. 29. dubna 2026 napsal členům spolku dopis s tímto zněním: „Jako obec Stožice jsme potěšení, že tento spolek vznikl a rádi Vás oslovíme s podněty, které se budou týkat předmětu vašich činností a požádáme spolek Pod Svobodnou Horou, z.s o spolupráci při řešení problémů. Vaše vyjádření a účast na řešení jednotlivých podnětů v rámci obce rádi zveřejníme.“

A ještě týž den začal s politickou vendetou proti všem členům spolku. Na Stavební úřad Vodňany poslal žádost o prověření staveb na pozemku pana Zdeňka B. a jeho manželky. Uvedl, že stavby nejsou v souladu s dokumentací a zkolaudovány a žádá jejich okamžité odstranění, a především tam uvedl, že v dané oblasti vznikl spolek Pod Svobodnou Horou.

Další členkou je paní Adéla. Ta se starostou mnoho měsíců bojovala, aby se mohla napojit na kanalizaci. Když obec, no vlastně její šéf a jeho „oddaní“ připojení schválili, stálo jí to 130 tisíc korun a to přesto, že obec napojila zdarma na kanalizaci několik chat. Tedy nemovitosti lidí, kteří v obci trvale nebydlí. Ale to ještě není všechno. Paní Adéla musela po napojení provést konečné zemní úpravy. Protože to bylo na podzim, dohodla se s firmou, že po zimě na jaře, až zem sedne, vše nechá upravit. No, jenže vstoupila do spolku, takže další udání podal starosta na Správu a údržbu silnic, aby jí dali pokutu, protože to neuvedla do původního stavu.

Do spolku vstoupil také zastupitel Miloslav M. s manželkou. U něj si pan starosta vymyslel tuto průpovídku. Dostal prý anonym, že pan Miloslav M. postavil svůj rodinný dům na pozemku, který byl smetištěm, ovšem před stavbou pozemek řádně nevyčistil. Starosta rozhlásil, že stavba ohrožuje zdraví obyvatel a kontaminuje spodní vodu, a proto to musel nahlásit na životní prostředí a inspekci životního prostředí. Samozřejmě, že se nic takového neprokázalo.

Dalším členem je soukromý zemědělec, který pěstuje bio zeleninu a pokud mu dojde voda, používá obecní vodu z vrtů. Má vodoměr a vodu řádně platí. Přesto, že obec nemá vyhlášku, která by určovala nějaký limit odebrané vody, nebyl žádný zákaz na zalévání zeleniny, chodil každý den pracovník úřadu kontrolovat k zemědělci odečet vody. Vzhledem k tomu, že se se starostou nedalo dohodnout, nechal si nakonec udělat vlastní vrt.

Důchodkyni paní P. nechtěli na obecním úřadě přihlásit exmanžela k trvalému pobytu. Jenže brzy zjistili, že to udělat musí. Ale proč nevyužít příležitost a znepříjemnit občance, člence nechtěného spolku, život, že?

No a dnes už bývalá předsedkyně spolku? Tak ta na atak starosty nečekala, rezignovala sama. Podle místních možná proto, že se obávala, že na ni starosta taky něco vytáhne.

Ale vraťme se k asfaltu na lesní cestě za 11 milionů korun!

„Stavební úřad nám odepsal, že nemusí mít stavební povolení, že je to drobná stavba,“ říká pan Zdeněk B. a pokračuje: „Inspekce životního prostředí tam byla. Starosta tam dal ceduli, že se ta cesta bude asfaltoval. Úředníci nám řekli, že se tam asfaltovat nebude.“

A světe div se, nebo vlastně nediv se, přesto, že občané jasně uvedli a popsali cestu, která se měla vyasfaltoval, úředníci se prostě tvářili, že jde jen o drobné úpravy. Přitom zákon jasně říká, že na vyasfaltování obecní cesty v lese je třeba stavební povolení (nebo jiné rozhodnutí či posouzení podle stavebního zákona), protože jde o stavební úpravu pozemní komunikace a zásah do pozemku určeného k plnění funkcí lesa. Zkrátka to provést jako pouhou běžnou údržbu bez vědomí úřadů nelze. Ale je možné, že ve Stožicích mají výjimku…

A další starostova kulišárna následovala. Odbor životního prostředí Městského úřadu Vodňany vydal rozhodnutí, ve kterém mimo jiné uvádí, že ta drobná úprava místní komunikace bude provedena z vodorozpustného materiálu tak, aby bylo umožněno vsakování vody do spodních vrstev komunikace. A víte, co udělal pan starosta? „Počkal, až uplynuty lhůty pro připomínky či odvolání proti danému rozhodnutí a pak cestu v lese vyasfaltoval a tvrdil, že asfalt propouští vodu,“ konstatuje pan Miloslav M. a pan Zdeněk B. dodává: „Ve finále vyasfaltoval dva kilometry lesní cesty, na které je zákaz vjezdu. Potřeboval utratit těch 11 milionů korun.“

No a co teď s tím? Nic! Prostě si pan starosta vystřelil jak z úředníků, tak z občanů. Z úředníků udělal tupce, kteří nevědí, že asfalt propouští vodu. Mimochodem mnozí lidé říkají, že si za ta léta na obci vybudoval velmi důvěrné vztahy na všech úřadech, a proto si dělá co chce.

Další akce proti „protestujícím“ občanům

Zdeňka B. a jeho manželku už neustálé tahanice se starostou unavují, ale nechtějí se vzdát. Mají domek spolu s pěti sousedy u lesa. Cesta u nic končí. Starosta jim oznámil, že se tam bude budovat veřejné osvětlení. „Šli jsme za starostou, že to tam nechceme. Tvrdil, že mu to nařizuje zákon. Ale on žádný takový zákon neexistuje. Prostě on má zase spřátelenou firmu, potřebuje utrácet peníze,“ říká pan Zdeněk B.

Ten problém je ovšem mnohem závažnější než jen to, že to tam občané nechtějí. Pokud tam bude stát veřejné osvětlení, nedostanou se k domům auta složek IZS. Ta cesta je totiž v nejužším místě široká 2,5 metrů. Podle projektové dokumentace, bude kolem sloupu veřejného osvětlení obrubník, který bude zasahovat do komunikace, vysoký 12 cm nad úroveň cesty. Hasiči tam neprojedou. „Chtěli jsme se domluvit, proč prosazuje něco, co občané nechtějí, ale chce on. Začal na nás řvát. Nazval nás protestujícími občany. A on má opravdu na každého něco a pak to začne vytahovat,“ dodává nešťastný pan Zdeněk B.

A zase to má stejný scénář. Stavební úřad Vodňany vydal stavební povolení, nějaké rozměry cesty a vjezd hasičů, ohrožení životů osob a majetku ho přece nezajímá. Občané se odvolali k Jihočeskému krajskému úřadu a ten si vyžádal doplnění podkladů.

Marný opoziční boj?

Nespokojení občané mají plný šanon dalších podnětů k hospodaření pana starosty. Přesto, že se obracejí na kompetentní úřady včetně policie a státního zastupitelství, je to marné. Určitě stojí za zmínku například kauza zvýšení kapacity čistírny odpadních vod. Nejenže práce neproběhly dle uzavřené smlouvy, ale došlo k machinacím s proplácením faktur.

V listopadu 2024 zaplatila obec 6,7 milionu korun. „Největší položky z této částky cca 1,3 milionu korun šly na likvidaci kontaminovaného materiálu, který byl vybrán z polí čističky. Jenže já jsem se na kupy toho materiálu ještě v březnu 2025 koukal ze svého domu. Materiál ležel vedle čističky na obecním pozemku. A přitom v té době firma ASADO už měla zaplaceno za likvidaci a tvrdila, že ho nechala odvést na skládku RUMPOLD,“ popisuje pan Miloslav M.

A Absurdistán pokračoval. V dubnu 2025 začal obecní traktor ten kontaminovaný materiál rozhrnovat po pozemku. Přijela inspekce životního prostředí, zastavila práce a nechala ho ekologicky zlikvidovat. Když zastupitel Miloslav M. sehnal všechny dokumenty, tak zjistil, že obec zaplatila firmě ASADO cca 1,3 milionu korun za likvidaci 2 tisíc tun. Ekologicky zlikvidovano bylo jen 1047 tun. A za tuto likvidaci zaplatila firma ASADO 265 tisíc korun. Tak to byl docela dobrý kšeft pro firmu, že?

Policie trestní oznámení odložila s tím, že pan Miloslav M. není oprávněnou osobou. Ještě, že mu nenapsali, že si může stěžovat leda na lampárně… Kdo tedy je oprávněná osoba, když se rozhazují obecní peníze? Podal proto návrh na jednání zastupitelstva, aby se to řešilo, neodhlasovali to starostovi „oddaní“.

Stejný konec měl další podnět ohledně prodloužení vodovodu k chatám. Obec na vlastní náklady nechala vybudovat asi 287 metrů vodovodu k nemovitostem, jejich majitelé nežijí trvale ve Stožicích. A nebyl by to šťoural Miloslav M. v dobrém slova smyslu, kdyby nezjistil tyto skutečnosti. Opět tam starosta podepsal dodatek ke smlouvě bez souhlasu zastupitelstva na změnu materiálu. A opět zakázku prováděla firma ASADO. Ta vyfakturovala práce za 1 700 000 korun, ovšem pro ni tyto práce prováděla jiná firma. A víte za kolik? Cca za 150 tisíc korun. Zase super kšeft, že? Ale podle všech oslovených institucí i většiny členů obecního zastupitelstva, proběhlo zase vše v pořádku.

A ještě jednu informaci nesmím zapomenout. Víte, kdo dostává a realizuje ty „asfaltovací“ zakázky? „Všechny zakázky dělá firma Strabag! I když vyhraje zakázku jiná firma, ve finále to pak stejně dělá zase Strabag,“ konstatuje zastupitel Miloslav M.

Co s tím?

Tady je každá rada drahá. Mnozí z vás možná namítnout, jak je možné, že ho lidé vždy zvolí. I na to má šéf obce vyzkoušený funkční fígl. Stožice mají 9členné zastupitelstvo. Starosta vždy před komunálními volbami založí nové dvě nebo tři strany svých stoupenců a pak se voličské hlasy rozloží a on to pak má v kapse. Tady se nabízí jediné řešení. Zvolit si jiné zástupce třeba z řad těch protestujících občanů. Ale to čistě záleží jen na vás, volby se blíží. A já jsem zvědavá, jestli si starosta pořídí složku i na mě…